vši

Infekce vší je nejčastější kožní chorobou po celém světě, obvykle se objevuje v pozdní zimě nebo na jaře, kdy má kůň zimní srst. Většina druhů vší se přenáší přímým i nepřímým kontaktem. Příznaky: vši způsobují silné svědění, v srsti můžeme vidět jejich larvy. Léčba: bývá velmi efektivní a jednoduchá a zahrnuje pouze ošetření koně insekticidním šamponem.

svrab

Svrab je společný název pro kožní onemocnění způsobené roztoči. Příznaky: silné svědění (pruritus), headshaking (házení hlavou), ztráta srsti (alopecie), malé, tvrdé boule na kůži (eruptivní papulární léze). Léčba: aplikace odčervení, ošetření koně šamponem s insekticidním účinkem. V případě parazitární infekce by léčba měla být opakována, jelikož vajíčka(larvy) parazitů jsou vůči léčbě odolné.

Alergické

hypersensitivita (Přecitlivělost)

Hypersensitivita je přílišná reakce kůže na určitý podnět (např. bodnutí hmyzem nebo drobné poranění), která může být způsobena alergií. Alergie představuje závažný problém, jelikož nenapadá pouze kůži, ale i dýchací systém a může být příčinou dušnosti (RAO – Rekurentní obstrukce dýchacích cest). Příznaky: atopický ekzém, obvykle způsobuje svědění (pruritus) a / nebo kopřivku (urticaria). Může způsobit nesystematické vypadávání chlupů a stroupky. Léčba: identifikace a odstranění původce. Závažné reakce mohou být léčeny s pomocí antihistaminik a kortikosteroidů. 

potravinová intolerance/alergie

U koní alergických na některé složky krmiv je nutné vyřadit všechna krmiva, která jim způsobují alergickou reakci. Pokud se pomocí testů na alergeny nebo vylučovací metodou diagnostikuje alergie například na melasu, což he velmi časté, je třeba se ověřit, zda ji neobsahují krmiva, která jsou koni podávána, protože do mnoha müsli a pelet se právě melasa přidává ve větší či menší míře jako pojivo a ochucovadlo.  

letní vyrážka

Kousnutí hmyzem je nejčastějším problémem alergické reakce u koní. Vyznačené kožní léze jsou typickými příznaky tohoto sezónního a refrakterního chronického onemocnění. Postiženým koním se rozvíjí velmi intenzivní svědění, což vede k sebepoškození. Mezi běžné klinické příznaky patří ztráta hřívy, exkrece, škrabání, zhuštění kůže a otevřené rány. Vzhledem k tomu, že letní vyrážka je v podstatě alergickou reakcí organismu, lze doporučit podávání výživových doplňků, které zvyšují imunitu a vlastní obranyschopnost organismu, avšak léčba je velice problematická a často bez zřetelných výsledků. Důležitá je prevence v podobě repelentních přípravků a ochrany před hmyzem jako takové (dávat koně do výběhu, když hmyz tolik nelétá, ochranné deky a masky. 

urtikaria

Lidově ozn. jako kopřivka. Jedná se o alergickou reakci a sama o sobě nepředstavuje žádné vážné onemocnění. Pokud se však přidruží infekce, může dojít ke vzniku závažných kožních změn. Navíc zde hrozí nebezpečí, že kůň při novém kontaktu s alergenem dostane šok – v tomto případě může být akutně ohrožený jeho život. Tvorba pupenů spouští zánětlivý mediátor histamin. Ten je odpovědný za svědění a vznik otoku. Histamin je spouštěcí látkou alergických Projevuje se pupeny různé velikosti, naježenou srstí. Postižený je většinou krk, plece a hlava, břicho a dolní strana ocasu. Lehká kopřivka nijak neovlivňuje pohodlí koně a odezní sama za několik hodin až dní. V extrémních případech však může dojít k silnému svědění a horečce, kůň se může dokonce začít dusit.

dermatitidy

omrzliny: jsou u koní velmi vzácné, i když stojí několik hodiny ve studeném sněhu. Dolní končetiny jsou tvořeny především kostmi a šlachami. Ty odolávají mrazu mnohem lépe než svaly. Pokud je kůň tlustý, neznamená to, že má před zimou vyhráno. Kritická teplota není teplota, při které je koni zima, ale taková teplota, při které musí spotřebovat energii navíc, aby se zahřál. Při omrzlinách prvního stupně nacházíme erytematózní nebo edematózní kožní změny. Pro omrzliny druhého stupně je charakteristická silná edematizace a tvorba vezikul a při omrzlinách třetího stupně dochází k ischemické nekróze kůže a případně i tkání ležících pod ní. Omrzliny všech třech stupňů se svého času vyskytovaly u vysílených tažných koní při obrně penisu. Při extrémně nízkých teplotách nacházíme omrzliny prvního stupně i u zdravých zvířat, a to na konci penisu, na uších, na spěnce a na břicho.

Fotosenzitizace: je nepříliš časté onemocnění způsobené slunečním světlem, které reaguje s chemickými látkami obsaženými v kůži. U primární fotosenzitizace je kůň jinak zdravý, ale růžová kůže na nose, stejně jako jiné části těla, např, nohy s bílou srstí, mohou zčervenat, být citlivé a může z nich prosakovat sérum. Bělouši, ryzáci a žluťáci jsou zvláště citlivé. Sluneční záření musí být velmi silné nebo kůň předtím pozřel látky, které ho na sluneční světlo senzibilizovaly. Takové látky jsou obsažené např. v třezalce, pohance a příležitostně i v jeteli nebo vojtěšce. Také určité jaterní poruchy mohou zvyšovat citlivost k UV záření. Při nich se v těle hromadí produkty látkové přeměny, které mají podobně účinky jako třezalka.  

bakteriální folikulitida (zánět chlupového váčku): u tohoto onemocnění jsou folikuly infikované kožními bakteriemi. Predispoziční faktory jsou špinavá výstroj, otírání výstroje o kůži, např. po stranách krku, kde se koně dotýkají otěže. Prvním příznakem často bývají oblasti napřímených chlupů. Některé léze se mohou spojit a vytvořit puchýřky (pustulky). Někteří koně trpí svěděním. 

Popáleniny:  při intenzivním slunečním záření na pastvině může u tmavých koní s bílými odznaky dojít k podráždění kůže s následným loupáním. Obvykle rychle pomůže ochrana před dalším sluncem a potírání mastí s rybím olejem. Dlouhotrvající popáleniny od slunce mohou vést k poškození vnitřních orgánů. Hojení popálenin probíhá obzvláště obtížně a pomalu, když došlo k rozsáhlému poškození, aniž by mezi ránami zůstaly zachovány malé ostrůvky intaktní kůže, jejichž zdravé buňky se mohou množit. 

Podlomy: je souhrnný termín označující kožní onemocnění ve spěnkách koně, které se může rozšířit až nad spěnkové klouby. Náchylnější jsou koně s nepigmentovanou kůží na spěnkách. V některých případech je kůže spěnky oteklá. Jde o nejčastější kožní nemoc u koní a jsou způsobené popraskáním kůže v chladných a vlhkých podmínkách, po němž následuje invaze bakterií, a v menšině případů invaze mikroorganismů Dermathophilus. Podlomy mohou vzniknout zraněním, přecitlivělostí na určité látky, působením vlhkosti (zablácená pastvina nebo vlhké nohy při průjmu), bakteriální infekcí nebo špatným ošetřováním spodních částí končetin. Suchý podlom začíná tvorbou šupinek, která zanechává bolestivé a nepříjemné vyrážky. Základním předpokladem úspěšné léčby každé dermatitidy je odstranění těch okolností, jejichž vlivem zánět vznikl. Při dermatitis madidans, purulenta a crustosa odstraníme nečistotu, chemikálie, zaschlý sekret nebo hnis, po případě strupy z postižených míst buď horkou vodou a mýdlem nebo benzimem. Srst v místě zánětu oholíme depilatoriem. Po tomto zákroku dojde obyčejně k podráždění kůže, někdy i ke krvácení. Aplikujeme proto na 48 hodin zapařovací obklady s Liquor Burowi. Pacienta necháme stát na čistém stání. Letní podlomy (leukocytoklastická vaskulitida) – jde o velmi podobný problém, jen s tím rozdílem, že se objevuje v horkém a suchém prostředí. Má se za to, že jde vzájemnou interakci mezi slunečním zářením a cévami v kůži, ačkoli o skutečnou fotosenzitizace se nejedná. Stejní koně jím trpí rok za rokem. Příznaky jsou zarudlá  kůže posetá červenavými strupy, které vypadají jako bradavice, někdy ve tvaru kruhu nebo podkovy. Strupy je velmi těžké odstranit.